Kostel sv. Marie Magdalény
Mařenice jsou prastarou středověkou farností. Jsou zmiňovány k rokům 1372, 1395 a 1396, kdy Jindřich Berka jmenoval pro zdejší kostel kněze. Kostel tu stál tedy již ve středověku. Po husitských válkách poklesl na filiální, příslušící k městu Cvikovu.
Mařenice /Gross Mergthal/, Mařeničky /Klein Mergthal/, Naděje /Hoffnung/, Horní a Dolní Světlá /Ober- und Nieder Lichtenwalde/
Kostel sv. Marie Magdalény
pravidelně každou sobotu od 17:00h (s nedělní platností)
letní oslavy patronky kostela - sv. Maří Magdalény (víkend kolem 22.7.), pouť k Nejsvětější Trojici
Mgr. Marcel Hrubý
P. Jozef Kujan, SDB
Zvony, které uslyšíte v naší farnosti
Dne 12. června 2004 byly do věže ke starému zvonu sv. Máří Magdalény z roku 1606 zavěšeny nové zvony sv. Josefa a Panny Marie ze zvonařské dílny Rudolfa Pernera v německém Passau.
Z dějin farnosti a kostela
Od roku 1699 se začalo uvažovat o stavbě nového kostela, jehož stavitelem byl Octaviano Broggio, roudnický stavitel italského původu. Hraběnka Anna Maria Františka Toskánská, majitelka zákupského panství, byla hlavním sponzorem celé stavby. Dne 16. května 1706 je jmenován po dlouhé vakanci první duchovní správce mařenického kostela. Téhož roku, dne 22. května o svatodušních svátcích, se konala první mše svatá v novém kostele. Zanedlouho poté, dne 10. června , kdy se ten rok slavilo Boží Tělo, se slavnostní bohoslužby zúčastňuje spolu s 20 kněžími také majitelka panství, velkovévodkyně Toskánská.
Už roce 1714 byl ale položen základní kámen k novému kostelu. Dne 5. května 1720 byl nový kostel posvěcen a zasvěcen ke cti sv. Marie Magdalény.
Vévodkyně Toskánská, majitelka zákupského panství, darovala kostelu vzácnou relikvii sv. Fortunáty z římských katakomb / dnes je malá část její relikvie uchována ve skleněné dóze v novém oltáři/.
Traduje se, že Mařenice měly být postaveny jako významné poutní místo a jako místo ochrany proti protestantismu na samých hranicích země.
Když ale Anna Marie Františka Toskánská, jako hlavní sponzor celé stavby, byla pozvána k návštěvě rozestavěného kostela a neviděla při příjezdu do Mařenic od Cvikova, cestou zvanou „ Franks Hohle-Weg“, kostelní věž, ani do Mařenic nedojela, se svým kočárem se otočila a byla natolik zklamaná, že poutní místo přenesla do Horní Police.
Kostel a jeho areál pak doznal v dalších letech podstatných změn:
V roce 1747 byla vystavěna Křížová cesta za kostelem díky daru sedláka Christofa Schiera, obnovená roku 1807.
V roce 1853 navštívil Mařenice císař Ferdinand, na jeho počest je od té doby v průčelí osazena socha jeho patrona, sv. Ferdinanda Castilského, španělského krále.
V roce 1864 došlo ke zvětšení kostela a ke stavbě věže.
V roce 1896 byla postavena nová Křížová cesta, požehnána byla 25. července 1897.
Kostel sv. Maří Magdalény byl vždy duchovním a kulturním centrem obce i jeho přifařených vsí. Mařeniček, Naděje, Horní a Dolní Světlé.
Po 2. světové válce, když byli vystěhováni obyvatelé německé národnosti, přišli do obce dosídlenci, kteří neměli k obci i ke kostelu žádný vztah. Proto se této významné kulturní památce nevěnovala sebemenší péče a byl vystaven napospas osudu. Pravidelná údržba byla opomíjena a politické ovzduší bylo nakloněno silně proticírkevně. Farní budova v Mařenicích byla stržena již v 50. letech 20. století a stejný osud měl potkat i kostel. Nejen, že se v něm přestaly začátkem 60. let 20. století konat pravidelné bohoslužby, ale kostel se stal i terčem vandalů a jiných nenechavých lidí. Postupně bylo rozkradeno vybavení kostela, a tak kostel přišel i kvalitní mobiliář: o hlavní barokní oltář z roku 1716, o titulární obraz sv. Marie Magdalény a obraz Madony na bočním oltáři od pražského akademického malíře Helbiga, dar císaře Ferdinanda.
Zničeny byly rovněž varhany, nově pořízené pro kostel v roce 1941.
A také obrazy Křížové cesty ve výklencích od profesora Weihse z Prahy.
V roce 1989 byla plánována demolice zuboženého kostela. V květnu 1989 skupina mladých lidí - nadšenců- přistoupila k jeho obnově. Byla vystavena nebezpečí, že Státní bezpečnost bude sledovat jednotlivce nejen při práci, ale hlavně ve škole. Většina dobrovolníků byla studující. Dokonce církevní tajemník v České Lípě měl v plánu opravě kostela zabránit. Přesto se začalo s renovací kostela s minimem financí. Z vlastních prostředků dotovaly opravu kostela také sestry Vincentky, které měly v Mařenicích Ústav sociální péče. Fasádní barvy jsme dostaly darem od farnosti Bad- Peterstal, patřící do Arcidiecéze Freiburg/ Breisgau.
Zařízení kostela pochází z větší části ze zrušeného kostela sv. Michaela Archanděla v Libkovicích u Mostu, dílem z depozitáře kostela sv. Fabiána a Šebestiána v Praze - Liboci.
Hlavní oltář je moderní, symbolizuje desky s Desaterem Božích přikázání a jeho autorem je arch. Jitka Švédová ze Šumperka.
V roce 2004 byly požehnány 2 nové zvony, které se zrodily díky finančnímu příspěvku Česko-německého fondu budoucnosti, německých rodáků, kteří obec pravidelně navštěvují a také díky sbírce mezi místními obyvateli, chalupáři a daru Obce Mařenice.
V mařenickém kostele a jeho okolí již několik let probíhají již tradiční letní oslavy patronky kostela, sv. Maří Magdalény (víkend kolem 22.7.).
A díky obnovené kapli Kalvárie nad obcí bude každoročně zařazena další kulturní akce - pouť k Nejsvětější Trojici. Obnovená kaple byla požehnána v roce 2010.
Poslední oprava kostela
Opravy kostela ale byly provedeny dle tehdejších možností. Dnes, kdy kostel prochází nutnou rekonstrukcí ať už dožilých konstrukcí nebo těch částí, které se neopravily z důvodu nedostatku financí, se kostel sv. Marie Magdalény stal kulturním a duchovním stánkem obce i všech, kteří do obce přijíždějí zvláště v sezóně.
Zůstaňme ve spojení
administrátor in materialibus
+420 606 240 940
fara.srbska@tiscali.cz
administrátor exc. in spiritualibus
+420 603 840 437
kujansdb@gmail.com
správce webu
jakub-smid@email.cz